Hej!
Hej! Po větru zavolej...
Nech čas chvíli spát
a nauč pravdu lhát
Vzduchoprázdnem leť
pod tíhou otěží
pro milosrdnou lež
důvěrných loupeží
Jak běh na dlouhou trať...
Když v mlze mizí cíl
skrze závoj bludných víl
Planou závějí Tě zahřejí,
vráskou nadějí záhon vyplejí
Pouští lacinou
vzmítáš se,
náhle procitnou...
R
Hyeny z louží vykrouží bludný kruh,
vzdušný zámky vyplení
Za oba dýchat může jen na dluh
spanilá princezna korunní
Hej! Po větru zavolej...
Snad otočí se ten, co spálil plamenem a lží
to nejcennější z věn, dluží
za slzy, nočních směn
víc než jen dost
Vítá tě host
On pomalu vchází a hyenám hází
pravdu i se lží...rozvíří louží
Stojíš mu za to, že promlčí zlato
Šafránem voní, když hyenám hodí smeč
Hýčká si Tě křeč
Srdce neslyší bušit pod plyší
Za oba dýcháš, sama se svlíkáš
Jsi mu jen lácí, v drobných
Ti vrací
R